Dospělost

4. září 2012 v 18:25 | K. |  Poezie
Bylo to včera, za šedivého večera,
nikdo venku nebyl, všichni spali.
Mluvila jsem, dýchala jsem,
slzy po bradě mi stékaly.

Leč mi krev v žilách proudila,
netícila jsem se silně,
po bouři stála jen jsem nehybně.

Sníh už taje, listy spadaly,
poslední tajemství, na které jsem přijíti chtěla,
pod sněhovými vločkami s dětmi spalo.

Chyba byla, je a bude,
podřídíme se zlé naší době.

Kdo ukrývá se za tou zdí,
za zdí, jež ukrývá mnohá tajemství?
Cihla ve zdi sic chybí, zeď se ale nebortí.

Děti breky hráti nemůžou, avšak dospělost zůstává,
asertivně se skrze prsty na ně dívá.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Vše na tomto blogu je autorského původu, který přisuzuji sobě. Co se ale nedozvím, to mi neublíží. Proto se hodně snažte, abych na případné kopírování nepřišla.