Šílené, šílené, šílené, šílené noci

5. října 2012 v 18:21 | K. |  Zápisky ze života
Konečně živá a zdravá. Není to úžasné?

Cello, cello, cellíčko. S baskytarovým aparátem to vypadá vcelku slibně, jeden ostravský baskytarista mi přislíbil box 2x10'' za tisícku, nehledě na to, kdo ten box vlastně stavěl. Byl to nějaký ten týpek z Mandraží, nebo jak se ten hudební "zázrak" vlastně jmenuje. K tomu už stačí nějaký pochybný zesilovač a mám vystaráno. Teď trochu vynechávám mou neznalost basových ne-kombových aparátů, protože mám pocit, že pro vás, obyčejné čtenáře trapných blogů, je to zcela nepodstatná informace a i kdybych vám to sem bůh-ví jak zvýraznila, stejně vám to bude jedno. Nebo snad ne?

Cello, cello, cellíčko. Teda, po těch dvou týdnech mého nepřetržitého strachu o vývoji mého hudebního umu, co se cella týče, se ukázalo, že to až tak strašné není. Alespoň nemám ten pocit.

Jo, jo, to jsou ty šílené, šílené, šílené, šílené noci bezesného mikrospánku.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Vše na tomto blogu je autorského původu, který přisuzuji sobě. Co se ale nedozvím, to mi neublíží. Proto se hodně snažte, abych na případné kopírování nepřišla.