Naivita

8. prosince 2012 v 20:54 | K. |  Poezie
Tisíce, statisíce či milióny,
u brány sedí, hledíce na obrazy.
Roky ubíhají, čelisti klesají,
nic se jim nestane, vše setrvává potaji.

Mocná byla ta doba,
etnická víra v neznámé,
obrození a výhra dobra,
nejsme hodni, životy své rovnáme.

Díky bohu za ten dar,
etnická víra přerostla,
a i když je to úplný zmar,
děti křičí z plna hrdla.

Mocnost, která světla nezhasíná
a číslo devět proklíná,
naivita, která mezí nezná, a pak od nás utíká.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Namenlos Namenlos | E-mail | Web | 26. prosince 2012 v 18:21 | Reagovat

*tleská* Pěkný. Ne, nemám to slovo ráda. Tak skvělý. Fakt.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Vše na tomto blogu je autorského původu, který přisuzuji sobě. Co se ale nedozvím, to mi neublíží. Proto se hodně snažte, abych na případné kopírování nepřišla.