Dohra

10. května 2013 v 17:49 | K. |  Poezie
Prázdný výraz máš,
upřený na obraz boží před námi.
Človíčkem být, vkusem umělým celým se zdáš,
patrně vět pár spolu musíš seznámit.

Zbytek života divně prožíváš,
šance stále zbývá,
trvdým pádem jiskru života zakrýváš,
šance je proměnlivá.

Mezihra a kámen v srdci máš,
nevíš, co s tím uděláš;
vždyť ani kousek tvého já nedychtí po odplatě,
jež přijde nevyhnutelně;
jako život sám.

Konec blíží se, nevyzpytatelně vkus měníš,
úbytek sil a tvář se slzou sladkou,
umělý dech už nespasíš.

Dohra a jasný závěr,
kdepak bys svůj život měnil,
mělký rybník domovem tvým byl,
když's oceán opustit musel,
a to jen kvůli rybám chamtivým,
vší tou pýchou pole jsi prosel.

Každičký krok i dotek jemný
vyvolává pocit iluze,
reálně nespoutaný smysl života,
v tom plastickém světě - světě umělém.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Bay de la Mort Bay de la Mort | Web | 25. června 2013 v 19:46 | Reagovat

Krásna báseň, až mi príde nepochopiteľné, že tu nemá aspoň z päťsto komentárov a obdiv ostatných blogerov. Pff.

Neviem ako je to možné, ale pripomenula mi pocity z pohrebu otca. Neviem, asi ťažko vyjadruje ničo také. Je však dobré, keď báseň vyvoláva pocity aj čitateľovi, .. i keď si naozaj nie som istá, či je dobré, že vyvoláva pocity, o ktoré ani v básni nešlo. :)

Krásna báseň, tak emotívna. Jednoducho..nemám žiadnej kritiky. :)

2 K. K. | Web | 27. června 2013 v 17:31 | Reagovat

[1]: Páni, teď jsi mě zaskočila a zároveň neskutečně potěšila. :-) Moc děkuji za slova uznání a je mi líto, že ti má báseň připomněla tak smutnou událost...  

Měj se barev plně!
K.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Vše na tomto blogu je autorského původu, který přisuzuji sobě. Co se ale nedozvím, to mi neublíží. Proto se hodně snažte, abych na případné kopírování nepřišla.